Krajská knihovna otevřela Literární minimuzeum autorů Liberecka
15.11.2024 16:26:03 | Autor: Kateřina Šidlofová | Rubrika: Kultura | Obce: Liberecký kraj
Znáte-li živého autora, asi vás to tolik neudiví, ale u autorů dávno zesnulých někdy zapomínáme, že psaní představovalo jen část jejich životů a že také pracovali, cestovali, jedli a pili, spali, milovali nebo třeba zahradničili. A že tyto činnosti a předměty s nimi spojené jsou často minimálně stejně zajímavé jako autoři a jejich díla. A proto se pracovníci Krajské vědecké knihovny v Liberci rozhodli založit a vystavit sbírku Literárního minimuzea autorů Liberecka.
„Pro nás vše začalo díky daru Otokara Simma, razítku předválečného německého autora Gustava Funkeho, jednoho ze spisovatelů z naší antologie Ještědské květy, díky kterému nás napadlo vytvořit sbírku předmětů autorů Liberecka," vysvětluje autor výstavy Marek Sekyra, v liberecké knihovně vedoucí oddělení Všeobecná knihovna.
Výstava byla veřejnosti poprvé představena u příležitosti konání festivalu Den poezie v úterý 12. listopadu 2024 ve spolupráci s Libereckým autorským kruhem LAK, jehož členové Martin Trdla a Julius Benko večer doprovodili svými básnickými texty a spolu s dalšími členy LAKu Štěpánem Kučerou a Miroslavem Stuchlým se významně podíleli na obsahu a podobě samotné výstavy.
„Literární provoz a kritiku stále trápí, a pořád budou, spory, zda oddělit autora od jeho díla a číst ho autonomně, nebo ho v něm vnímat a na základě toho k věci přistupovat. To rozlouskávat nechci, ale troufám si tvrdit, že na toto téma se můžeme dívat i jinak a do debaty nad ním může, s nadsázkou řečeno, přispět snad i toto minimuzeum. V době, kdy průměrnou knihu brzy napíše umělá inteligence, je dobré se podívat a ujistit, že ten a ten autor je opravdu z masa a kostí, chodí do práce, nakupuje, má své neřesti, do něčeho své dílo vyťukává a tak podobně. Navíc si myslíme, že expozice může návštěvníky, které regionální autoři míjejí, k jejich tvorbě přivést. A literáti, na něž třeba tolik nemíří záře velkých reflektorů, budou za kousek slávy vděční. Jsme proto rozhodně rádi, že nás knihovna s tímto skvělým projektem oslovila a že jsme se mohli zamyslet, co bychom tak do toho muzea coby kousek nás poskytli," říká předseda Libereckého autorského kruhu Martin Trdla, který do expozice přispěl svým sakem, v němž napsal několik básní.
Sbírka se postupně rozrůstala a dnes si v ní můžete prohlédnout např. grafický list k románu Krabat od Otfrieda Preußlera, vlastnoručně opoznámkovanou knihu Jak poznám ptáky v přírodě Miloslava Nevrlého, psací stroj Milana Hrabala, dýmku Stanislava Kubína, počítač Jana Šebelky, náramky a prsteny Věry Vohlídalové nebo tenisky Pavla Brycze.
Literárních muzeí či památníků nalezneme v kraji pramálo. Díky nim se můžeme seznámit jen s velmi malou částí autorů Liberecka. Literární historie našeho kraje je však rozsáhlá - od 19. století do současnosti je tvořena již více než 500 autory, ženami i muži, Němci, Čechy, Židy, Romy i dalšími, autory mnoha různých žánrů pro děti i dospělé. Jedním z nejvýznamnějších představitelů je Miloslav Nevrlý, autor Knihy o Jizerských horách a Karpatských her, či např. Otfried Preußler, spisovatel, který světové literatuře daroval Čarodějova učně (v německé originále vyšlo jako Krabat) a dětem Malou čarodějnici.
Přímo v Liberci působí po roce 2000 dvě zásadní literární sdružení - Kruh autorů Liberecka a jeho nástupce Liberecký autorský kruh - a s nimi řada dalších spisovatelů více či méně sdružených, mezi nimi např. autoři spjatí s Technickou univerzitou, s festivalem Literární pozdravy, se samotnou knihovnou a časopisem Světlik, s Jizersko-ještědským horským spolkem, s Veletrhy dětské knihy, dále skautští spisovatelé a autoři spjatí s různými nakladatelstvími a mnozí další.
Společnou snahou těchto autorů, institucí a sdružení je mimo jiné uchovávat a zpřítomňovat naši regionální literární tradici, byť např. prostřednictvím civilních předmětů všedního lidského života. Výstava Literárního minimuzea je v tomto kontextu tedy zatím jen malou ukázkou a ochutnávkou, jak bohatá a různorodá je literární historie Libereckého kraje. Budeme ale rádi, když se stane zároveň i výzvou pro další autory, kteří by se chtěli připojit k naší sbírce a podílet se na jejím rozšiřování. Neváhejte a doneste... třeba formu na bábovku!
Sbírka bude v knihovně vystavena až do konce roku 2024. Najdete ji uprostřed Všeobecné půjčovny pod schodištěm, tam kde do země vrůstá Žíla Lukáše Rittsteina. Do budoucna se počítá s jejím opakovaným vystavováním v rozšířené podobě.
Diskutujte s námi
Náhled fotogalerie
OTEVŘÍT FOTOGALERII (celkem 6 fotek)
Další aktualita v pořadí ARCHIV AKTUALIT
Krátké zprávy z regionu Jablonecka
Kraj podpoří vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Liberecký kraj pokračuje v dlouhodobé podpoře vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Rada kraje schválila vyhlášení dotačního programu Systémová podpora vzdělávání žáků v oboru základní škola speciální, jehož cílem je zlepšit podmínky pro vzdělávání dětí se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, včetně kombinovaných vad a poruch autistického spektra. Program je určen základním školám speciálním zřizovaným obcemi i soukromými zřizovateli na území Libereckého kraje. Zaměřuje se na podporu takových opatření, která reagují na specifické vzdělávací potřeby žáků a umožňují jim rozvíjet dovednosti v prostředí přizpůsobeném jejich zdravotnímu stavu, kulturnímu zázemí i životním podmínkám. Součástí podpory jsou také úpravy vzdělávání a školských služeb, které usnadňují každodenní práci pedagogů a přispívají ke kvalitnější výuce. „Vzdělávání žáků v základních školách speciálních vyžaduje individuální přístup, odborné zázemí i stabilní podporu. Tento program pomáhá školám vytvářet takové podmínky, aby se mohli žáci rozvíjet v bezpečném a respektujícím prostředí a aby měli pedagogové potřebné nástroje pro svou práci," uvedla Jitka Skalická, radní pro resort školství a sportu.
Žáci Průmyslovky Liberec vytvořili kolekci pro CityZen
Žáci oborů Textilnictví a Oděvnictví se podíleli na vzniku limitované kolekce šál a nákrčníků, která již zamířila do běžného prodeje. Výuka se tak posunula od školního cvičení k reálnému produktu a část výtěžku z jeho prodeje se navíc vrací zpět do školy na podporu dalšího rozvoje textilního a oděvního oboru. Spolupráce byla od počátku koncipována jako skutečné zadání odpovídající standardům komerční značky. Cílem nebylo vytvořit modelový projekt, ale zapojit žáky do reálného procesu vývoje produktu, se všemi nároky na kvalitu, odpovědnost a výsledek. „Pro žáky šlo o zkušenost, která výrazně přesahuje běžnou výuku. Pracovali s vědomím, že jejich výstup nebude posuzován jen ve škole, ale obstojí na trhu. To s sebou nese jinou míru odpovědnosti i motivace a zároveň posiluje jejich profesní sebevědomí," řekla Zuzana Pluhařová, zástupkyně ředitele Střední průmyslové školy a Vyšší odborné školy v Liberci.
Nejnovější články
Liberecký kraj obnovuje park u Severočeského muzea v Liberci
NSA potvrdila, že Jablonec nad Nisou dodržel dotační podmínky
Nové intervenční centrum pomáhá dětem a rodinám s domácím násilím
Česká smíšená štafeta rozzářila Nové Město
Divočina na závěr jabloneckého soustředění v Turecku
Nejčtenější články
23.01.: Divočina na závěr jabloneckého soustředění v Turecku
25.01.: Liberecký kraj obnovuje park u Severočeského muzea v Liberci
25.01.: NSA potvrdila, že Jablonec nad Nisou dodržel dotační podmínky
Události dle data
Stalo se | Připravuje se
Infomail
https://www.instagram.com/nasejablonecko
Odkazy
© 2010-19 Naše Jablonecko, s.r.o. | redakce@nasejablonecko.cz | web by VisionWorks | RSS
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování veškerého obsahu (články, fotografie) je bez souhlasu vydavatele zakázáno.