Kopii Svatoštěpánské koruny najdete v turnovském muzeu

25.03.2025 15:52:19 | Autor: redakce | Rubrika: Kultura | Obce: Liberecký kraj

Kopie Svatoštěpánské koruny, kterou podobně jako ostatní repliky korunovačních klenotů vystavené v Muzeu Českého ráje v Turnově vytvořil Jiří Urban, bude v Klenotnici Muzea Českého ráje k vidění od 13. března do 20. dubna 2025!

„Návštěvníci budou moci Svatoštěpánskou korunu vidět poprvé v místě jejího vzniku, tedy v Turnově. Muzeum Českého ráje se práci Jiřího Urbana věnuje systematicky a dlouhodobě. Nepochybuji o tom, že i v případě Svatoštěpánské koruny bude zájem návštěvníků od nás i ze zahraničí velký, stejně jako v případě již dříve vystavených korun a dalších šperkařských prací autora," řekla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu a cestovní ruch Libereckého kraje.

Turnovské muzeum postupně vystavilo všechny dosud vytvořené kopie korunovačních klenotů od Jiřího Urbana, až na jednu - Svatoštěpánskou korunu uherských králů. Tento klenot, stejně jako další středověké panovnické insignie, má fascinující historii, která se odráží i v jeho podobě. Základem koruny je byzantská obroučka zdobená drahokamy, emailovými medailony světců a zavěšenými přívěsky (pendule). Mezi 11. a 13. stoletím byla doplněna o obloukové kamary a charakteristický nakloněný křížek. O příčině jeho sklonu existuje mnoho teorií - některé předpokládají, že byl poškozen při ukrývání, jiné tvrdí, že ho nechali záměrně ohnout Habsburkové, aby oslabili jeho symbolickou moc. Ani maďarští historici se v této otázce neshodnou.

Pro Maďary má Svatoštěpánská koruna zasvěcená patronovi země podobný význam jako pro Čechy koruna Svatováclavská, možná ještě větší. Její důležitost dokládá i to, že se stala součástí maďarského státního znaku jako „Svatá koruna" (Szentkorona). Její osudy byly velmi dramatické - například v roce 1463 ji musel uherský král Matyáš Korvín vykoupit od císaře Friedricha III., který ji získal po obsazení korunovačního města Székesfehérvár. Poslední velká historická epizoda se odehrála na konci druhé světové války. Na jaře 1945 byla koruna prohlášena za americkou válečnou kořist a odvezena do USA. Do Maďarska se vrátila až v roce 1978.

Ačkoli se Svatoštěpánská koruna v českých dějinách objevuje jen okrajově, je spojena s významnou panovnickou dynastií Lucemburků. V roce 1387 s ní byl korunován devatenáctiletý Zikmund, syn Karla IV., který se později stal českým králem a římským císařem. Na uherském trůně setrval dlouhých padesát let.

„Důležitou dekorativní, ale hlavně ikonografickou roli hrají desky zdobené klasickými přihrádkovými figurálními emaily. Nad poprsími apoštolů a andělů trůní Kristus. Podobně jako na císařské koruně Svaté říše římské tím panovník dovozuje boží ochranu a milost, s níž se mu dostalo práva na královský trůn. Barevné emaily, stejně jako přívěšky na řetízcích, které panovníkovi splývaly na ramena, dávají koruně orientální barevnost a charakter," doplnil Miroslav Cogan, kurátor sbírkových fondů výtvarného umění a šperku.

Mistrovská kopie Svatoštěpánské koruny, kterou vytvořil renomovaný zlatník Jiří Urban, bude v Muzeu Českého ráje v Turnově k vidění pouze od 13. března do 20. dubna 2025.

Náhled fotogalerie

OTEVŘÍT FOTOGALERII (celkem 3 fotek)

Sdílet s přáteli na facebooku

Diskutujte s námi

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.

Kraj zná výsledky ze čtvrtého měření hluku v okolí dolu Turów

Měření hluku, které na schválených lokalitách v obcích Uhelná a Oldřichov na Hranicích provedl Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, se uskutečnilo v období 15. až 22. září 2025, a to vždy v noční době od 22:00 do 6:00. Zároveň došlo k souběžnému měření v souladu s uzavřenou mezivládní dohodou na technickém místě měření umístěném v Polsku, které bylo do monitoringu zařazeno z důvodu lepší identifikace hluku způsobeného provozem těžebních zařízení dolu Turów a jeho odlišení od dalších hluků z pozadí. „Z výsledků čtvrtého letošního měření, které jsou uvedeny bez započtení nejistoty měření (1,8 dB), vyplývá, že po vyloučení rušivých vlivů nedošlo v průběhu měření v dotčeném území k překračování mezní hodnoty pro celonoční hlukovou zátěž (40 dB). Průměrná hodnota akustického tlaku za uvedené měřící období byla na měřicím místě v obci Uhelná - 34,2 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 35,0 dB (v rámci třetího letošního měření byly zjištěny tyto hodnoty: v obci Uhelná - 40,6 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 37,4 dB a oproti předchozímu kolu tak došlo k výraznému snížení hlukové zátěže). V rámci čtvrtého letošního měření zároveň nedošlo k překročení hygienického limitu pro nejhlučnější hodinu L Aeq,1h."