Horská služba zachraňuje už téměř osm desítek let

01.10.2011 11:13:14 | Autor: Oldřich Szaban | Rubrika: Zprávy | Obce:

Zraníte se na sjezdovce nebo na kole uprostřed Jizerských hor. Do třiceti minut k vám dorazí záchranáři Horské služby. Organizace, která nejdříve vznikla ve třicátých letech minulého století v  Krkonoších v oblasti Špindlerova Mlýna. Zde dnes sídlí její ústředí. V Jizerkách působí 55 let. O její činnosti povyprávěl náčelník Horské služby v Jizerských horách René Mašín na besedě v liberecké knihovně.

"Především organizujeme a provádíme záchranné pátrací akce v horách a okolí. Poskytujeme první pomoc a zajišťujeme odvoz nemocných a raněných na horách," upozornil. Nejvíce práce mají v zimě. "Vyjíždíme ročně k 750 případům úrazů," informoval. Převážně jde o zranění na sjezdovkách. "Jsou to většinou zlomeniny dolních i horních končetin, zhmožděniny kolenních vazů, ramenních kloubů a úrazů hlavy," vyjmenoval. Příčinou je podle něj rychlá jízda na sjezdovkách, přeceňování vlastních schopností, pády a nárazy do překážek. "U běžeckého lyžování není zlomenin tolik, ale v poslední době zaznamenáváme velký nárůst zlomenin dolních končetin v oblasti krčku kyčelního kloubu. U běžkařů je i většina případů srdečních příhod, omrzlin a podchlazení," konstatoval.

Srdečních příhod bylo v Jizerkách v poslední sezoně podle Mašína deset. "Mnohdy dochází k zástavě srdce, postiženého musíme oživit, přivolat záchrannou zdravotní službu. Jde o náročný zákrok na rychlost, čas a vybavení," zdůraznil náčelník Horské služby v Jizerských horách. Na severním úbočí Jizerek je mnoho nádherných skalních útvarů, které využívají horolezci i skialpinisté. "I při těchto činnostech nastávají úrazy. Pro nás jsou náročné tím, že se stávají v nedostupných  místech kde nejsou cesty. Následný transport zraněného je tudíž komplikovaný," vysvětlil.

V zimě k přepravě zraněných nejčastěji využívají sněžné skútry. "Jsou pro nás velkým přínosem, zrychlují naši činnost a třeba u srdečních příhod je každá minuta zásadní," sdělil. Na každé stanici Horské služby v Jizerských horách mají od letošního roku automatické defibrilátory, které pomáhají lidem při srdečních zástavách několikrát ročně. "Kam se nedostane skútr, svážíme postiženého pomocí kanadských saní. To už vyžaduje fyzickou i lyžařskou zdatnost," konstatoval. V poslední době získali i několik čtyřkolek. "Tyto stroje ohledně průjezdnosti mají lepší vlastnosti než skútry, navíc se dají použít i v létě. Do budoucna je budeme preferovat," uvedl.

Horské záchranáře zaměstnávají často i pátrací akce po zbloudilcích, a to i fiktivních. "Mohou se při nepříznivém počasí dostat do ohrožení života. V případě silného větru a mrazu není schopen člověk noc přestát bez pomoci druhých," zdůraznil. Noční záchranné akce jsou náročné na orientaci, zvláště za velmi nepříznivého počasí. Při hledání pohřešovaných využívají s úspěchem i psů. "Stává se, že se lyžaři zastaví u známých či v restauraci. Rodina je shání, že se nevrátili z hor. My je vyjedeme hledat, protože se obáváme že jsou v nesnázích," zmínil nešvar, který se objevuje.

Dispečink Horské služby Jizerské hory je v Bedřichově. Funguje 24 hodin denně. "Se záchrankou a hasiči jsme propojeni rádiovou sítí," upozornil. Záchranka Horskou službu informuje o úrazu na horách. "My k němu vyjedeme, pacienta ošetříme a odvezeme k nejbližší silnici, kam se dostane sanitka," vysvětlil Mašín. Spolupracují i s leteckou záchrankou. "Řešíme s ní transporty vážně zraněných, hodně nám pomáhá. Převoz zraněného je rychlý a šetrný. Můžeme ji ale využít jen za dobré viditelnosti. Když je mlha, šero nebo tma, vrtulník letecké záchranky nelétá," sdělil.

Zajišťují  i provoz záchranných stanic. "Máme je umístěné v místech kde se objevuje nejvíce lidí, zejména v lyžařských areálech," zmínil náčelník. V létě fungují na Ještědu, v Bedřichově a na Jizerce, v zimě ještě navíc na Tanvaldském Špičáku a Severáku. Instalují výstražná a signalizační zařízení. "Jde hlavně o tyčové značení, které je důležité v zimě, kdy zapadnou cesty sněhem. Při snížené viditelnosti je to jeden z mála bodů, podle kterého se turista dostane bezpečně do cíle své cesty," konstatoval.

Horská služba působí v Česku nejen v Jizerských horách a Krkonoších, ale i na Šumavě, a v Krušných a Orlicích horách, v Jeseníkách a Beskydech. "Každá oblast má své vlastní vedení. Všechny pak zaštiťuje ústředí se sídlem ve Špindlerově Mlýně. Ředitelem Horské služby je Jiří Brožek," upozornil Mašín. Horská služba není základní složkou záchranného integrovaného systému. "Sem patří policie, hasičský záchranný sbor a zdravotní záchranná služba. Na základě smluv jsme na požádání povinni poskytnout lidi a techniku k zásahu v horských oblastech," objasnil.

Horské služby jsou administrativně dvě

Všechny dobrovolné členy sdružuje Horská služba, občanské sdružení. Kromě toho ale existuje i Horská služba obecně prospěšná společnost. "Je nositelem financí přes ministerstvo pro místní rozvoj směrem k jednotlivým oblastem. V ní jsou všichni zaměstnanci Horské služby, veškerý majetek i vybavení," upřesnil. Rozdělení je podle něj proto, že peníze v obecně prospěšné společnosti jsou lépe kontrolovatelné než v občanském sdružení.

Rozpočet Horské služby České republiky je 110 milionů korun včetně investic. "Za tyto peníze zaručujeme včasnost zásahu. I do těch nejzapadlejších horských oblastí se musíme dostat do třiceti minut," zdůraznil. V České republice je 65 zaměstnanců Horské služby. "Čtyřicet kolegů přichází na dobu určitou v zimě, kdy je daleko více úrazů," sdělil. Jim vypomáhá 430 dobrovolných členů, hlavně o víkendech. A 58 čekatelů, kteří ještě nemají dokončenou školu Horské služby. "Máme osmnáct lékařů, dvacet osm dalších s námi externě spolupracuje," upřesnil. Horská služba zaměstnává i šest administrativních pracovníků. "Což je výrazně méně než u jiných složek," řekl.

Horská služba Jizerské hory má zaměstnanců osm. "Pět kolegů ještě přichází  v zimním období od prosince do března," uvedl Mašín. Zajímavé je, že mezi zaměstnanci Horské služby v celé České republiky není jediná žena. "Nebráníme se tomu. Ale náročné fyzické testy, které jsou podmínkou, doposud žádná nezvládla," konstatoval Mašín.

Fyzičku testují dvakrát ročně na týdenních cvičeních. "Jedná se o prověrku v běhu na deset kilometrů náročným horským terénem. Musí ho zaběhnout ve stanoveném časovém limitu. Což každoročně nesplní zhruba pět lidí, kteří pak musejí odejít," upozornil. Zkoušky provádějí i v topografii, čili čtení v mapách, horolezectví, meteorologii, lyžování a zdravovědě. "Na tu je kladen velký důraz. Nejsou tolerovány žádné omyly. Musíme vědět vše kolem poskytování první pomoci," uzavřel Mašín.

Sdílet s přáteli na facebooku

Diskutujte s námi

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Dvouletý program pro registrované sociální služby je vyhlášený

Jablonečtí zastupitelé projednali a schválili Dotačního programu na podporu registrovaných sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Jedná se o finanční podporu poskytovanou z rozpočtu města na období let 2026-2027 ve výši 17 milionů korun ročně. Město poskytuje dotace registrovaným poskytovatelům sociálních služeb pravidelně již od roku 2010 a prostřednictvím vyhlašovaného dotačního programu od roku 2015. Předpokládaný celkový objem finančních prostředků vyčleněných v rozpočtu města 2026 činí 16,61 milionu korun ročně.„Stabilní podpora sociálních služeb je jedním z pilířů, na kterých stojí zdravé a funkční město. Dlouhodobě posilujeme služby, které pomáhají rodinám, seniorům, osobám se zdravotním postižením i lidem v obtížných životních situacích. Nový dotační program poskytovatelům garantuje předvídatelnost a možnost plánovat služby tak, aby zůstaly dostupné a kvalitní pro všechny, kdo je potřebují," uvádí jablonecká náměstkyně pro oblast humanitní Jana Hamplová.

Krok k budoucnosti podruhé pomáhá osmákům s volbou střední školy

Ve čtvrtek 11. prosince se uskutečnil druhý ročník projektu Libereckého kraje Krok k budoucnosti a znovu potvrdil význam systematické podpory kariérového rozhodování žáků základních škol. Akce určená pro žáky 8. tříd libereckých základních škol je propojila se středními školami a jejich partnerskými firmami či institucemi a nabídla mladým lidem přehledné a srozumitelné informace o možnostech dalšího studia i budoucího uplatnění. Krok k budoucnosti vznikl jako reakce na rostoucí potřebu pomáhat žákům v období, kdy stojí před jedním z prvních zásadních rozhodnutí - volbou střední školy. Formát akce staví na jednoduchém principu: jedno místo, jeden den a přímý kontakt se školami i firmami, které jsou s konkrétními obory dlouhodobě spojeny. Žáci tak získávají nejen informace o studijních programech, ale i reálnou představu o tom, jaké dovednosti a znalosti jsou v praxi skutečně potřeba. „Podpora odborného vzdělávání a kariérového poradenství šitého na míru mladé generaci patří mezi dlouhodobé priority Libereckého kraje. Máme odpovědnost vytvářet podmínky, ve kterých se mladí lidé mohou rozhodovat informovaně a s ohledem na budoucí uplatnění. Krok k budoucnosti je jedním z konkrétních nástrojů, jak tuto odpovědnost naplňovat," uvedla radní Libereckého kraje pro školství a sport Jitka Skalická.