Fenomén Jizerských hor - více jak 260 pomníčků

20.08.2011 10:42:06 | Autor: Oldřich Szaban | Rubrika: Volný čas | Obce: Jizerské hory

Pomníčky v Jizerských horách vznikaly hlavně v 19. století. Upomínaly na dřevorubecká neštěstí, přestřelky pytláků s hajnými, ale i vraždy či nešťastné náhody.

Velkou popularitu zažívaly po první světové válce. Hledání pomníčků se stalo vášní mnoha lidí. Po další světové válce, té druhé, a následném odsunu německého obyvatelstva naopak upadly v zapomenutí.

Objevil se však osvícený muž, spisovatel Miloslav Nevrlý, který opět rozproudil zájem veřejnosti o tento svérázný fenomén Jizerských hor prostřednictvím jeho slavné Knihy o Jizerských horách. montres homme

Nejstarší pomníček připomíná dřevorubecké neštěstí

Nejvíce je v Jizerských horách dřevorubeckých pomníčků. Svážení dřeva byla sebevražedná práce. „Napůl ve stoje, napůl vleže klouzal svážeč před saněmi naloženými obrovskými kládami. Rukama i nohama se snažil brzdit a dát směr hrozivé mase dřeva za svými zády,” popsal Miloslav Nevrlý.

Stačilo jediné zaváhání a v Jizerských horách se objevil nový pomníček. Nebezpečné bylo samozřejmě i kácení stromů. Padající jedle byla údajně příčinou smrti dřevorubce Klogerta. Na jeho památku vznikl úplně nejstarší jizerskohorský pomníček datující se k roku 1674. Leží u zeleně značené Vládní cesty z Bedřichova na přehradu na Černé Nise.

Pytlácké pomníčky

Pomníčky připomínající přestřelky mezi pytláky a hajnými jsou považované za královské. Každý z nich má poutavý příběh. I o nich vypráví Miloslav Nevrlý v Knize o Jizerských horách. Květen 1878 se stal osudným Volatýmu Pepkovi, jak se přezdívalo pytláku Josefu Pörnerovi. Na Nové louce na něj narazil hrabě František Clam Gallas spolu s lesníky. Pytlák na hraběte zamířil, ten se ukryl za dvojitý buk. Lesník Kluch na Pörnera vypálil a zranil ho.

Hrabě a lesníci se vydali pro pomoc, mezitím však pytláka odtáhli jeho kumpáni. Pod bukem nechal Clam Gallas zbudovat kříž zvaný Kropp-Sefův pomníček. Je nalevo od neznačené cesty vedoucí z Kristiánova.

Volatej Pepek byl odsouzen k patnáctiměsíčnímu žaláři. O deset let později se však na něj a jeho bandu, které šéfoval, provalila ještě závažnější záležitost. Vražda statkáře Václava Porscheho. Statkář z Harcova oznámil v červnu 1874 manželce Anně Marii, že odchází do Jizerských hor na Novou louku za obchodem. Již se však nevrátil. Našli ho dřevorubci druhého dne na zarostlém břehu Nisy zavražděného a oloupeného o peníze a hodinky. Na podzim nechal zhotovit Porscheho tchán Vavřinec Stracke obelisk, který nechal umístit na místo vraždy.Teprve o několik let později z ní usvědčili trojici pytláků, z nichž si dvacetiletý trest odpykal pouze Predinger. Vůdce bandy - již zmiňovaný Volatej Pepek, byl v té době již po smrti. Další zlotřilec, Antonín Nitsche, už předtím uprchl do Brazílie.

Nejznámější a nejkrásnější pomníček

Úplně nejznámějším je pomníček pytláka Stammela, což byl nejslavnější pytlák hor. Nachází se v blízkosti bedřichovské přehrady. Stammel, který pytlačil už od mládí, se jednoho dne rozhodl, že se i s manželkou odstěhují do Ameriky. Lákalo ho, že je tam množství divoké zvěře a žádní pytláci. Naposledy se vydal do hor, aby ulovil jelena a vystrojil pro kamarády rozlučkovou hostinu. Tato cesta se mu však v říjnu 1863 stala osudnou. Nedaleko rodné Královky skolil posledního jelena. Výstřel však uslyšeli dva lesníci. Po vzájemné přestřelce Stammel zemřel.

Pro svoji dobrosrdečnou povahu byl mezi lidmi velmi oblíben, proto se jeho pohřbu v Hejnicích účastnily davy lidí. Jeho vdova se po několika letech odstěhovala do Ameriky.  „Jeho prapravnuk se sem přijel podívat a zapsal se i do knížky, která je u jeho pomníčku,” sdělil Nevrlý novodobé pokračování tohoto příběhu.

Za nejkrásnější pomníček je považován Bäumelův kříž. V době první vlny zájmu o pomníčky ho nemohli turisté dlouho najít. „Všechny pomníčky postupně nalézali, jen ten nejkrásnější jim unikal,” objasnil Nevrlý. Podařilo se to až v roce 1921 trojici nadšenců po celodenním trmácení. Kříž leží na západním úpatí skalnaté kupy jižně od Sviňského čela.

I dnes je zarostlý a těžko dohledatelný. Vzpomíná na nešťastné zabití polesného Johanna Bäumela z Raspenavy v březnu 1842. Zastřelil ho ferdinandovský lesník Bedřich Bergmann. V zarostlých skalách kráčel za polesným, zakopl a upadl. Při pádu vystřelila jeho puška a Bäumel byl na místě mrtev. „Snad nešťastná náhoda, v lesích byli sami, nikdo nemohl dosvědčit úmyslnou vraždu,” popsal Nevrlý.

Pomníčky v Jizerských horách jsou výjimečné svojí početností. „Jsou i jinde, ale zdaleka ne v takové míře. Celkem eviduji 262 pomníčků a památek Jizerských hor,” upřesnil Pavel Martínek. Jeden z členů jabloneckého spolku Patron, který o pomníčky pečuje.

Sdílet s přáteli na facebooku

Diskutujte s námi

Náhled fotogalerie

OTEVŘÍT FOTOGALERII (celkem 17 fotek)

 

Další aktualita v pořadí ARCHIV AKTUALIT

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Dvouletý program pro registrované sociální služby je vyhlášený

Jablonečtí zastupitelé projednali a schválili Dotačního programu na podporu registrovaných sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Jedná se o finanční podporu poskytovanou z rozpočtu města na období let 2026-2027 ve výši 17 milionů korun ročně. Město poskytuje dotace registrovaným poskytovatelům sociálních služeb pravidelně již od roku 2010 a prostřednictvím vyhlašovaného dotačního programu od roku 2015. Předpokládaný celkový objem finančních prostředků vyčleněných v rozpočtu města 2026 činí 16,61 milionu korun ročně.„Stabilní podpora sociálních služeb je jedním z pilířů, na kterých stojí zdravé a funkční město. Dlouhodobě posilujeme služby, které pomáhají rodinám, seniorům, osobám se zdravotním postižením i lidem v obtížných životních situacích. Nový dotační program poskytovatelům garantuje předvídatelnost a možnost plánovat služby tak, aby zůstaly dostupné a kvalitní pro všechny, kdo je potřebují," uvádí jablonecká náměstkyně pro oblast humanitní Jana Hamplová.

Krok k budoucnosti podruhé pomáhá osmákům s volbou střední školy

Ve čtvrtek 11. prosince se uskutečnil druhý ročník projektu Libereckého kraje Krok k budoucnosti a znovu potvrdil význam systematické podpory kariérového rozhodování žáků základních škol. Akce určená pro žáky 8. tříd libereckých základních škol je propojila se středními školami a jejich partnerskými firmami či institucemi a nabídla mladým lidem přehledné a srozumitelné informace o možnostech dalšího studia i budoucího uplatnění. Krok k budoucnosti vznikl jako reakce na rostoucí potřebu pomáhat žákům v období, kdy stojí před jedním z prvních zásadních rozhodnutí - volbou střední školy. Formát akce staví na jednoduchém principu: jedno místo, jeden den a přímý kontakt se školami i firmami, které jsou s konkrétními obory dlouhodobě spojeny. Žáci tak získávají nejen informace o studijních programech, ale i reálnou představu o tom, jaké dovednosti a znalosti jsou v praxi skutečně potřeba. „Podpora odborného vzdělávání a kariérového poradenství šitého na míru mladé generaci patří mezi dlouhodobé priority Libereckého kraje. Máme odpovědnost vytvářet podmínky, ve kterých se mladí lidé mohou rozhodovat informovaně a s ohledem na budoucí uplatnění. Krok k budoucnosti je jedním z konkrétních nástrojů, jak tuto odpovědnost naplňovat," uvedla radní Libereckého kraje pro školství a sport Jitka Skalická.

Vyberte datum:			Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2025 2026
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne