Česko-polské dopravní memorandum má zlepšit propojení obou zemí

03.06.2022 17:37:55 | Autor: MD ČR, Filip Trdla | Rubrika: Zprávy | Obce: Liberecký kraj

Urychlení a vylepšení silničního i železničního propojení mezi Českou republikou a Polskem nebo spolupráce obou zemí při splavnění řeky Odry. Nejen o tom jednali v Praze ministr dopravy Martin Kupka a jeho polský protějšek Andrzej Adamczyk. Oba ministři podepsali také memorandum o rozvoji dopravního spojení mezi polskými námořními přístavy a Českou republikou.

„Rozvoj našich vztahů v dopravě je velice dynamický a můžeme sledovat postupné plnění největších projektů, kterými zlepšujeme dopravní propojení mezi oběma státy. I nadále se budeme podporovat a sdílet svoji praxi," uvedl ministr dopravy Martin Kupka.

V memorandu se obě strany vyslovují pro prohloubení vzájemných ekonomických vztahů díky většímu využití polských námořních přístavů ve Štětíně, Svinoústí, Gdaňsku a Gdyni. K tomu má přispět také zlepšování infrastruktury vedoucí do těchto přístavů. V textu se mluví i o zlepšení mezinárodních železničních spojení jako hlavního druhu pozemní dopravy nebo o zlepšení splavnosti Odry.

Obě strany vítají spolupráci při modernizaci a výstavbě dopravní infrastruktury, která přispěje k rozvoji multimodální dopravy, ke snížení energetické zátěže a k plnění klimatických cílů, a to zejména díky rozvoji železniční sítě.

Český i polský ministr řešili také trasování vysokorychlostní železnice mezi Prahou a Vratislaví. Z pohledu ČR představuje rozvoj tohoto spojení prioritu nejen pro mezinárodní spolupráci mezi státy V4, ale například i v rámci Iniciativy Tří moří, kde vytváří přirozené doplnění pro rozvoj propojenosti dopravy mezi severem a jihem.

V tuto chvíli na české straně probíhá zpracování studií proveditelnosti a detailněji se zkoumá příhraniční úsek z Hradce Králové. Očekává se intenzivní spolupráce na vzájemné koordinaci studie proveditelnosti tohoto vysokorychlostního spojení či na přípravě nové smlouvy na přeshraničním vysokorychlostním železničním úseku spojení Ostrava - Katovice.

Při právě probíhající revizi sítě TEN-T pak žádá Česká republika se silnou podporou Libereckého kraje o zařazení železničního spojení Praha - Lysá nad Labem - Mladá Boleslav - Liberec - Závidov - Zhořelec do takzvané globální vrstvy. Ministři se shodli na uspořádání odborných konzultací ohledně budoucnosti tohoto úseku.

„Uvedené spojení by nabídlo rychlé propojení Prahy a Liberce, rovněž znamená pozitivní dopad na rozvoj regionů Mladoboleslavska a lepší spojení do oblastí severních polských přístavů," řekl polskému kolegovi.

„Pevně věřím, že je to významný krok kupředu. Memorandum na mezistátní úrovni má oproti regionálním diskuzím a dohodám přece jen větší váhu. Liberec pořád zůstává jako jediné krajské město bez kvalitního železničního spojení do hlavního města republiky a dále za české hranice. Díky zapojení železniční tratě přes Liberec do Prahy na evropskou síť bychom mohli účelněji čerpat finanční podporu z evropských zdrojů, a tím pádem učinit z vlakového spojení adekvátní formu přepravy. Není možné, abychom i nadále jezdili vlakem z Liberce do Prahy za stejné dojezdové časy, jako tomu bylo v 19. století," dodal k tomu hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

„Memorandum velice vítám. Před námi je dlouhá cesta k elektrifikaci a k propojení železničních sítí. Je to potřeba například na trase z Drážďan do Žitavy a dále přes Liberec až do Prahy a samozřejmě i dalším směrem z Liberce do Zhořelce. Napomůže to ekonomice v jednotlivých oblastech a můžeme přemýšlet i o napojení vlakových sítí až k polským přístavům na severu," dodal k tomu Jan Sviták, statutární náměstek hejtmana pro resort dopravy.

V silniční dopravě oba ministři mluvili o propojení silnic D11 a S3, což je v současnosti nejdůležitější projekt přeshraniční silniční infrastruktury s Polskem. Řešili také spolupráci při splavnění Odry. Česká republika a Polsko mají společný zájem na zařazení oderské vodní cesty do celoevropské sítě TEN-T. Chtějí také prodloužit splavnost Odry z Polska až na území Moravskoslezského kraje. Tématem jednání bylo i české předsednictví v Radě EU.

Sdílet s přáteli na facebooku

Diskutujte s námi

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.

Kraj zná výsledky ze čtvrtého měření hluku v okolí dolu Turów

Měření hluku, které na schválených lokalitách v obcích Uhelná a Oldřichov na Hranicích provedl Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, se uskutečnilo v období 15. až 22. září 2025, a to vždy v noční době od 22:00 do 6:00. Zároveň došlo k souběžnému měření v souladu s uzavřenou mezivládní dohodou na technickém místě měření umístěném v Polsku, které bylo do monitoringu zařazeno z důvodu lepší identifikace hluku způsobeného provozem těžebních zařízení dolu Turów a jeho odlišení od dalších hluků z pozadí. „Z výsledků čtvrtého letošního měření, které jsou uvedeny bez započtení nejistoty měření (1,8 dB), vyplývá, že po vyloučení rušivých vlivů nedošlo v průběhu měření v dotčeném území k překračování mezní hodnoty pro celonoční hlukovou zátěž (40 dB). Průměrná hodnota akustického tlaku za uvedené měřící období byla na měřicím místě v obci Uhelná - 34,2 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 35,0 dB (v rámci třetího letošního měření byly zjištěny tyto hodnoty: v obci Uhelná - 40,6 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 37,4 dB a oproti předchozímu kolu tak došlo k výraznému snížení hlukové zátěže). V rámci čtvrtého letošního měření zároveň nedošlo k překročení hygienického limitu pro nejhlučnější hodinu L Aeq,1h."