Bedřichov - obec zrozená ze sklářské huti

17.01.2011 21:31:45 | Autor: Hana Hilleová | Rubrika: Zprávy | Obce: Bedřichov

V Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory se rozkládá horská rekreační obec Bedřichov. Leží 707 metrů nad mořem v údolí říčky Bílá Nisa. Bedřichov je vnímán jako jedna z bran do Jizerských hor. Příznivá poloha obce a snadná dostupnost z Jablonce i Liberce umožnily bývalé osadě sklářů přeměnu ve významné středisko letní i zimní turistiky.

Počátky osady Bedřichov se datují až od počátku 17. století. Sklárna založená po roce 1598 Peterem Wanderem na horním toku Bílé Nisy se rozrostla nejprve o hospodářské budovy, později o obydlí zaměstnanců sklárny a okolních zemědělců. Vzniklou obec pojmenovali Friedrichswald - Bedřichov, podle otce či bratra tehdejšího majitele panství Melchiora z Redernu.

Původní sklářská huť po 209 let poskytovala práci obyvatelům obce a vystřídala několik majitelů. V roce 1752 ji koupil Johann Josef Kittel, který roku 1756 začal stavět další sklárnu na Nové Louce. Provoz bedřichovské huti zastavili po roce 1807. Objekt nato začal pustnout a nakonec jej rozebrali. Místo bývalé huti bylo na konci 20. století prozkoumáno archeology Severočeského muzea v Liberci. Současní návštěvníci si mohou prohlédnut zbytky obvodových zdí, chladících komor a pecí. O dávné sklářské slávě vypovídá už jen informační tabule.

Třetí sklárnu založil Antonín Weber na Blatném potoce. V roce 1758 zahájil stavbu Karlovy huti. Tu po roce 1761 spravovali Riedlové a v roce 1774 byla zrušena. Její zbytky navždy pohřbila voda Josefodolské přehrady.

Novou sklárnu a zároveň osadu Kristiánov založil roku 1775 rod Riedlů. Kromě huti vystavěli v místě panský dům, faru, školu, fořtovnu a hřbitov. Hrabě Kristian Clam -Gallas dokonce roku 1781 položil na Kristiánově základní kámen budoucího kostela, který však nikdy nebyl postaven. Sklárna na Kristiánově vyhořela 1887 a již nebyla obnovena. Zachovalé roubené stavení, bývalá sklářská hospoda Liščí bouda, našlo později uplatnění jako sídlo horské služby. V roce 1965 zde pracovníci jabloneckého Muzea skla a bižuterie otevřeli sklářské muzeum.

Kolem roku 1817 se chýlil ke konci i provoz sklárny na Nové Louce. Tu 1839 zbourali a Panský dům přestavěli na lovecký zámeček. Před válkou sloužil zámeček jako reprezentativní horské sídlo prezidentské kanceláře. Lidové přejmenování „Šámalka” právě po předmnichovském kancléři Přemyslu Šámalovi se udrželo dodnes.

V první polovině 19. století byla jedním z důležitých zdrojů obživy bedřichovského obyvatelstva rozsáhlá naleziště rašeliny. Na pilách zpracovávali dřevo, žádná stavba se neobešla bez žuly a křemene, nejrozšířenějších nerostů v Bedřichově.

Několik desítek let po zániku bedřichovské hutě se začaly rodit proslulé domácí brusírny. Roku 1824 uvedl Kajetán Hujer v domě číslo 32 do provozu historicky první brusírnu. Druhou bedřichovskou brusírnu zprovoznil v roce 1865 Anastasij Posselt v domě číslo 139. Jan Rieger z Hraničné založil v domě číslo 163 brusírnu v roce 1865, o rok později vznikla brusírna v domě číslo 164. Bývalou továrnu na zpracování bavlny přeměnili na brusírnu v roce 1867. Z původního mlýna se stala brusírna v roce 1885 a postupně vnikaly další a další. Ve třicátých letech minulého století stávalo v Beřichově několik desítek brusíren, ve kterých vyráběli bižuterní zboží proslulé po celém světě

Podle záznamů z kroniky byl Bedřichov před válkou typická jizerskohorská sklářská obec. Vesnice měla pět až sedmkrát více stálých obyvatel než v současnosti. Na poměry doby žila bohatým společenským i kulturním životem. Lidé se sdružovali do všemožných spolků a organizací. Po válce nastala pro Bedřichov nelehká doba. Kronika uvádí nájezdy takzvaných „motorizovaných zlatokopů”, kteří rabovali, co se dalo. Pak nastalo vysidlování Němců a přidělování německého majetku. Dobu neblahého správcování ukončil radikálním znárodňováním rok osmačtyřicátý. Větší chalupy a usedlosti později skupovaly vnitrozemské podniky a organizace. Osada se začala přeměňovat na oblast vyloženě rekreační.

Více o současném dění v Bedřichově se dočtete ve třetím čísle tištěného týdeníku Naše Jablonecko, který vychází v úterý 18. ledna.

Sdílet s přáteli na facebooku

Diskutujte s námi

Náhled fotogalerie

OTEVŘÍT FOTOGALERII (celkem 3 fotek)

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Na sjezdovce Tanvaldský Špičák zemřel po nárazu do stromu lyžař

Policisté na lince 158 přijali v pátek 6. března dopoledne oznámení o zranění lyžaře na jedné ze sjezdovek v lyžařském areálu Tanvaldský Špičák v Albrechticích v Jizerských horách. Mladý lyžař z dosud nezjištěných příčin v průběhu své jízdy narazil do stromu. Bohužel i přes veškerou snahu všech záchranářů v místě události zemřel. K určení příčiny jeho smrti bude nařízena soudní pitva. Veškeré okolnosti celé tragické události nyní na místě šetří jablonečtí kriminalisté.

Ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch končí ve funkci

Ministr životního prostředí Igor Červený po vzájemné dohodě odvolal z funkce ředitele Správy Krkonošského národního parku Robina Böhnische. Správu KRNAP vedl Robin Böhnisch od ledna 2018. Do jejího čela nastoupil s ambicí propojovat odbornou ochranu přírody s otevřenou komunikací směrem k obcím, partnerům i veřejnosti. Během svého působení organizaci směřoval k moderní, odborně silné a datově podložené instituci. Podílel se na přípravě i prosazení klíčových strategických dokumentů. Více podrobbností na Našem Pojizeří