Bedřichov - obec zrozená ze sklářské huti

17.01.2011 21:31:45 | Autor: Hana Hilleová | Rubrika: Zprávy | Obce: Bedřichov

V Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory se rozkládá horská rekreační obec Bedřichov. Leží 707 metrů nad mořem v údolí říčky Bílá Nisa. Bedřichov je vnímán jako jedna z bran do Jizerských hor. Příznivá poloha obce a snadná dostupnost z Jablonce i Liberce umožnily bývalé osadě sklářů přeměnu ve významné středisko letní i zimní turistiky.

Počátky osady Bedřichov se datují až od počátku 17. století. Sklárna založená po roce 1598 Peterem Wanderem na horním toku Bílé Nisy se rozrostla nejprve o hospodářské budovy, později o obydlí zaměstnanců sklárny a okolních zemědělců. Vzniklou obec pojmenovali Friedrichswald - Bedřichov, podle otce či bratra tehdejšího majitele panství Melchiora z Redernu.

Původní sklářská huť po 209 let poskytovala práci obyvatelům obce a vystřídala několik majitelů. V roce 1752 ji koupil Johann Josef Kittel, který roku 1756 začal stavět další sklárnu na Nové Louce. Provoz bedřichovské huti zastavili po roce 1807. Objekt nato začal pustnout a nakonec jej rozebrali. Místo bývalé huti bylo na konci 20. století prozkoumáno archeology Severočeského muzea v Liberci. Současní návštěvníci si mohou prohlédnut zbytky obvodových zdí, chladících komor a pecí. O dávné sklářské slávě vypovídá už jen informační tabule.

Třetí sklárnu založil Antonín Weber na Blatném potoce. V roce 1758 zahájil stavbu Karlovy huti. Tu po roce 1761 spravovali Riedlové a v roce 1774 byla zrušena. Její zbytky navždy pohřbila voda Josefodolské přehrady.

Novou sklárnu a zároveň osadu Kristiánov založil roku 1775 rod Riedlů. Kromě huti vystavěli v místě panský dům, faru, školu, fořtovnu a hřbitov. Hrabě Kristian Clam -Gallas dokonce roku 1781 položil na Kristiánově základní kámen budoucího kostela, který však nikdy nebyl postaven. Sklárna na Kristiánově vyhořela 1887 a již nebyla obnovena. Zachovalé roubené stavení, bývalá sklářská hospoda Liščí bouda, našlo později uplatnění jako sídlo horské služby. V roce 1965 zde pracovníci jabloneckého Muzea skla a bižuterie otevřeli sklářské muzeum.

Kolem roku 1817 se chýlil ke konci i provoz sklárny na Nové Louce. Tu 1839 zbourali a Panský dům přestavěli na lovecký zámeček. Před válkou sloužil zámeček jako reprezentativní horské sídlo prezidentské kanceláře. Lidové přejmenování „Šámalka” právě po předmnichovském kancléři Přemyslu Šámalovi se udrželo dodnes.

V první polovině 19. století byla jedním z důležitých zdrojů obživy bedřichovského obyvatelstva rozsáhlá naleziště rašeliny. Na pilách zpracovávali dřevo, žádná stavba se neobešla bez žuly a křemene, nejrozšířenějších nerostů v Bedřichově.

Několik desítek let po zániku bedřichovské hutě se začaly rodit proslulé domácí brusírny. Roku 1824 uvedl Kajetán Hujer v domě číslo 32 do provozu historicky první brusírnu. Druhou bedřichovskou brusírnu zprovoznil v roce 1865 Anastasij Posselt v domě číslo 139. Jan Rieger z Hraničné založil v domě číslo 163 brusírnu v roce 1865, o rok později vznikla brusírna v domě číslo 164. Bývalou továrnu na zpracování bavlny přeměnili na brusírnu v roce 1867. Z původního mlýna se stala brusírna v roce 1885 a postupně vnikaly další a další. Ve třicátých letech minulého století stávalo v Beřichově několik desítek brusíren, ve kterých vyráběli bižuterní zboží proslulé po celém světě

Podle záznamů z kroniky byl Bedřichov před válkou typická jizerskohorská sklářská obec. Vesnice měla pět až sedmkrát více stálých obyvatel než v současnosti. Na poměry doby žila bohatým společenským i kulturním životem. Lidé se sdružovali do všemožných spolků a organizací. Po válce nastala pro Bedřichov nelehká doba. Kronika uvádí nájezdy takzvaných „motorizovaných zlatokopů”, kteří rabovali, co se dalo. Pak nastalo vysidlování Němců a přidělování německého majetku. Dobu neblahého správcování ukončil radikálním znárodňováním rok osmačtyřicátý. Větší chalupy a usedlosti později skupovaly vnitrozemské podniky a organizace. Osada se začala přeměňovat na oblast vyloženě rekreační.

Více o současném dění v Bedřichově se dočtete ve třetím čísle tištěného týdeníku Naše Jablonecko, který vychází v úterý 18. ledna.

Sdílet s přáteli na facebooku

Diskutujte s námi

Náhled fotogalerie

OTEVŘÍT FOTOGALERII (celkem 3 fotek)

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.

Kraj zná výsledky ze čtvrtého měření hluku v okolí dolu Turów

Měření hluku, které na schválených lokalitách v obcích Uhelná a Oldřichov na Hranicích provedl Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, se uskutečnilo v období 15. až 22. září 2025, a to vždy v noční době od 22:00 do 6:00. Zároveň došlo k souběžnému měření v souladu s uzavřenou mezivládní dohodou na technickém místě měření umístěném v Polsku, které bylo do monitoringu zařazeno z důvodu lepší identifikace hluku způsobeného provozem těžebních zařízení dolu Turów a jeho odlišení od dalších hluků z pozadí. „Z výsledků čtvrtého letošního měření, které jsou uvedeny bez započtení nejistoty měření (1,8 dB), vyplývá, že po vyloučení rušivých vlivů nedošlo v průběhu měření v dotčeném území k překračování mezní hodnoty pro celonoční hlukovou zátěž (40 dB). Průměrná hodnota akustického tlaku za uvedené měřící období byla na měřicím místě v obci Uhelná - 34,2 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 35,0 dB (v rámci třetího letošního měření byly zjištěny tyto hodnoty: v obci Uhelná - 40,6 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 37,4 dB a oproti předchozímu kolu tak došlo k výraznému snížení hlukové zátěže). V rámci čtvrtého letošního měření zároveň nedošlo k překročení hygienického limitu pro nejhlučnější hodinu L Aeq,1h."