Albrechtice - vznik, rozmach a pády horské vísky

23.01.2011 15:12:13 | Autor: Hana Hilleová | Rubrika: Volný čas | Obce:

Albrechtice v Jizerských horách. Malebná horská obec prošla za 340 let své existence řadou změn. Z dřevorubecké osady se postupně stala vesnice řemeslníků, zemědělců i sklářů. Dnes je obec atraktivní, turisty vyhledávané místo a známé jizerskohorské středisko zimních sportů.

Obec oficiálně existuje od roku 1670. Kolem panské fořtovny, zvané „Lichtenbarg", dnešního čísla 15, vznikla skupina domů. Ves dostala jméno Albrechtsdorf - Albrechtice, na počest hraběte Albrechta Maxmiliána Desfourse. Název obce byl právně zakotven až 20. února 1687. Do té doby se obci stále lidově říkalo „Lichtenbarg."

Kolem roku 1700 byla založena osada Mariánská Hora (Marienberg). Jméno nové osady je podle některých historiků spojeno s nálezem staré dřevěné mariánské sošky. Ta prý byla vykopána při zakládání první usedlosti a dlouho uchovávána v místní kapličce. Asi roku 1705 vznikly Mariánskohorské boudy, do konce 19. století častěji nazývané Fritzovy boudy.

Sklářství přineslo rozmach i pád

První obyvatelé Albrechtic se živili dřevorubectvím a zemědělstvím. V 18. století vtrhlo do kamenického údolí tkalcování, později sklářství. S rozvojem sklářství na sklonku 19. a na počátku 20. století souvisí i největší vzestup obce. V roce 1900 žilo v Albrechticích 1612 lidí, na Mariánské Hoře 654. Sklářská výroba se však v Albrechticích ve třicátých letech 20. století zhroutila.

Do života obce těžce zasáhly obě světové války, podle pamětníků zejména poválečný odsun německého obyvatelstva. Nelehká byla i padesátá léta, teprve v šedesátých letech se situace zlepšila. Obec vyřešila problémy se zemědělstvím, začaly se zlepšovat služby. V 70. letech se ale řada lidí z Albrechtic přestěhovala do moderních podnikových či státních bytů v Jiřetíně. Počet obyvatel Albrechtic se začal znovu snižovat. V roce 1977 žilo v obci jen 416 lidí a o rok později klesl natrvalo počet lidí pod čtyři sta. Nyní žije v obci 330 stálých obyvatel.

Rozlohou katastru 2458 hektarů jsou Albrechtice třetí největší na jabloneckém okrese. „Troufám si říct, že historicky jsme největší. Na rozdíl od ostatních nejsme slepenec, ale původně jedno katastrální území," řekl Jaroslav Zeman, starosta obce. „Albrechtický katastr zasahuje skoro ke Kneipě. Nejvyšší místo je vrchol hory Milíře 999 metrů nad mořem," dodal starosta.

Albrechtice jsou v současnosti známým střediskem zimních sportů. Mají víc než 80 penzionů s kapacitou přes 1500 ubytovacích míst. V provozu je 12 lyžařských vleků. Pro běžkaře jsou Albrechtice vhodným nástupním místem k jizerskohorské magistrále.

Lákadlem jsou kostel, kaple, schody i přehrada

Kromě zimních sportů mohou Albrechtice nabídnout řadu přírodních a kulturních zajímavostí. K nim patří kostel svatého Františka z Pauly. V říjnu 1935 bylo na albrechtickém kostelním hřbitově dokončeno mohutné mauzoleum s kopulí podle návrhu významného jabloneckého architekta Roberta Hemmricha. Mauzoleum nechal postavit syn Johanna Schowanka.

Za zmínku stojí kaplička Panny Marie na Mariánské Hoře. Ta byla po krádeži sošky a poškozením vandaly znovu vysvěcena roku 1995. Albrechtickou raritou je Lesní divadlo. Dílo, které bylo dokončeno v červenci 1913, připomínalo antické divadlo Odeon. Za dobu existence divadla zde odehráli 80 her a 250 představení. Dějiny divadla skončily před druhou světovou válkou a v dnešních dnech jeho slávu připomínají jen rozvaliny betonových a kamenných kvádrů.

Neméně zajímavou stavbou jsou Mariánskohorské schody spojující Mariánskou Horu s Desnou. Kroniky se v informacích o původu 365 schodů rozcházejí. Většinou stavbu připisují sklářským dělníkům. Jedna z pověstí dokonce vypráví, že schody nepostavil nikdo jiný než sám čert, který každý den v roce položil jeden kámen.

V katastru Albrechtic je turisty navštěvovaná Protržená přehrada s vyznačenou naučnou stezkou. Už stavbu přehrady provázela řada nepříjemností a krátká existence vodního díla skončila apokalypsou. V srpnu 1913, necelý rok po zahájení stavby, poškodily rozestavěné dílo intenzivní deště. Inflace způsobená válečnými událostmi přinutila investora k úsporným opatřením. V listopadu 1915 byla stavba zkolaudována a již 18. září 1916 se přehrada protrhla. V povodňové vlně zahynulo 65 lidí. V květnu 1996 byla prohlášena za kulturní památku.

Sdílet s přáteli na facebooku

Diskutujte s námi

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.

Kraj zná výsledky ze čtvrtého měření hluku v okolí dolu Turów

Měření hluku, které na schválených lokalitách v obcích Uhelná a Oldřichov na Hranicích provedl Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, se uskutečnilo v období 15. až 22. září 2025, a to vždy v noční době od 22:00 do 6:00. Zároveň došlo k souběžnému měření v souladu s uzavřenou mezivládní dohodou na technickém místě měření umístěném v Polsku, které bylo do monitoringu zařazeno z důvodu lepší identifikace hluku způsobeného provozem těžebních zařízení dolu Turów a jeho odlišení od dalších hluků z pozadí. „Z výsledků čtvrtého letošního měření, které jsou uvedeny bez započtení nejistoty měření (1,8 dB), vyplývá, že po vyloučení rušivých vlivů nedošlo v průběhu měření v dotčeném území k překračování mezní hodnoty pro celonoční hlukovou zátěž (40 dB). Průměrná hodnota akustického tlaku za uvedené měřící období byla na měřicím místě v obci Uhelná - 34,2 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 35,0 dB (v rámci třetího letošního měření byly zjištěny tyto hodnoty: v obci Uhelná - 40,6 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 37,4 dB a oproti předchozímu kolu tak došlo k výraznému snížení hlukové zátěže). V rámci čtvrtého letošního měření zároveň nedošlo k překročení hygienického limitu pro nejhlučnější hodinu L Aeq,1h."