Velkolepý opus Manon zahájí sezonu baletních představení

16.10.2014 20:58:41 | Autor: Kateřina Nermuťová | Rubrika: Kultura | Obce: Jablonec nad Nisou

Milovníci baletu se mohou těšit na nedělní odpoledne, která budou v kině Radnice věnována záznamům představení Královského baletu v Londýně. Nová sezona bude zahájena již v neděli 19. října od 16.30.

Argentinská baletní diva Marianela Núñez se zhostí titulní role v baletu Manon Julese Masseneta, jenž je výroční oslavou mimořádné tvůrčí práce britského choreografa Kennetha MacMillana.

V hlavní roli virtuozita a zkušenost

„Musíte obracet soutěžní řevnivost ve svůj prospěch," reagovala v rozhovoru pro Sunday Express 32letá vyzrálá tanečnice Marianela Núñez na otázku, jak se v postavení baletní sólistky v konkurenčně velice silném prostředí londýnské první scény vypořádává s mnohem mladšími kolegyněmi, které jí příslovečně šlapou na paty. „Dřete na sobě o to více a používáte to jako stimul pro neustálé vlastní sebezdokonalování," upřesnila dále.

Právě na roli Manon, která s velkým očekáváním otevřela novou baletní sezonu v Královské opeře, Marianela Núñez ukazuje, jak se její vždy svrchovaně poctivý přístup k dokonalému tvůrčímu výrazu i suverénní taneční vyzrálost protínají v bodě špičkové umělecké kreace, v níž září na jevišti až s oslepující intenzitou. Charakterově velmi propracovaná role mladé venkovské dívky, jež postupně tone v morálním bahně pařížského velkoměsta 18. století, totiž patří k vrcholným tužbám každé baletky. Zároveň se těší i veliké a stálé oblibě u baletního publika a MacMillanova famózní choreografie slavící letos 40 let od svého prvního uvedení je jen potvrzením toho, jakou prestiž v sobě účinkování v takovémto díle vlastně ukrývá.

„Je to úchvatná zodpovědnost," prohlásila Marianela Núñez těsně před slavnostním představením zahajujícím novou baletní sezonu, za něž také ihned sklidila nadšené kritiky. Čekala na tuto roli dlouho, o to více si ji nyní užívá.

Jak prožít na jevišti osud „skutečné" ženy

Plnokrevná literární postava Manon Lescaut z pera francouzského novelisty Abbé Prévosta byla mezi lidmi populární již v době svého vzniku v polovině 18. století. Dokonce tak populární, že bylo její vydávání velice záhy zakázáno a šířilo se tajně. Příčinou byla tehdy skandální otevřenost Manonina počínání v její životní přeměně z venkovské naivky v pařížskou dámu, jejíž touha po moci a penězích i citová a tělesná vášeň k vícero mužů znamenala osobnostní zkázu.

Kvůli své pestré životní cestě a vypravěčsky lákavému psychologickému přerodu byla tato slavná literární postava adaptována i pro baletní umění, kde znamenala coby „reálná" žena zásadní protipól k postavám víl a jiných pohádkových či mytologických bytostí, v nichž mohly baletky předvádět pouze svoji křehkou éteričnost. Najednou zde byla kontroverzní, živelná a složitá žena, na níž lze pozorovat morální rozklad osobnosti, vzešlý z vášnivé touhy po penězích i lásce. „Všechny baletky bojují mezi sebou, aby takovou roli získaly, a není ani žádným tajemstvím, že by si vzájemně i vyškrábaly oči při očekávání, kdo ji bude tančit," vysvětluje s odzbrojujícím úsměvem na rtech Marianela Núñez. „Já sama Manon miluji," přidává dychtivě.

Romantika před i za oponou

„Ve třech letech jsem začala tančit a v šesti se rozhodla, že budu baletkou. Nevím proč, žádný balet jsem jako dítě tehdy nikdy neviděla, ale zkrátka jsem věděla, že to je to pravé," vzpomíná rodačka z Buenos Aires na své první taneční krůčky. Vyrůstala v rodině se třemi bratry a už jako velmi malá se naučila, jak si otočit všechny „své" muže kolem prstu - jediná a navíc tanečně nadaná dcerka byla otcovým benjamínkem.

V argentinské baletní škole se ve svých 14 letech stala vůbec nejmladší balerínou v historii tamního souboru. Vavříny úspěchů a obliby povadly, když se jako mladý talent přestěhovala do Británie a z vůdčí role v malém argentinském tanečním království se najednou ocitla v obřím světě umělecké konkurence, kde byla upozaděna v doprovodném baletním sboru. Cestu na vrchol si proklestila trvalou vášní pro balet umocněnou jihoamerickým temperamentem, díky němuž neváhala na sobě dřít a dřít a dřít.

Roli Manon v MacMillanově proslulé choreografii hrála poprvé v roce 2011 a byla odměněna bouřlivými ovacemi i nadšenými kritikami. Romantická cesta malého děvčátka za velkým snem byla v témže roce korunována i neméně romantickým sblížením s tanečním kolegou, který ji na kolenou požádal o ruku před celým souborem, jakmile jen spadla opona po představení Spící krasavice. A jak funguje manželství, kde partneři spolu i pracují? „Naše společná vášeň pro balet je jen stvrzujícím partnerským poutem, nikoli bariérou ve společném životě," odpovídá Marianela Núñez zcela jednoznačně.

Připomínka MacMillanova mistrovství

Královský balet má v opusu Manon výtečnou příležitost nejen oslavit její letošní 40. výročí od jejího prvního uvedení na londýnské scéně v roce 1974, ale především tím poukázat na mimořádnou tvůrčí práci předčasně zesnulého choreografa Kennetha MacMillana, který ji tehdy publiku představil, ihned proslavil a díky němuž tak zakotvila natrvalo v tamním baletním repertoáru.

Mnoho slavných tanečníků vzpomíná na MacMillanovu neuvěřitelnou houževnatost při jevištních realizacích a hlubinné studie charakterů hlavních postav - málokdo by se mu vyrovnal v počtu tolika náročných celovečerních baletních kusů, které za svůj život dokázal nastudovat a připravit pro divadelní jeviště. V případě Manon se třeba tázal jedné z tehdejších slavných primabalerín Alessandry Ferri, která pod jeho taktovkou roli ztvárnila, jestli někdy přemýšlela, jaká chůze by Manon nejlépe vystihovala. Na těchto zdánlivých detailech pak MacMillan dokázal pro své tanečnice vypracovat celou psychologii postavy. A vdechnout jevištní scéně uhrančivě emotivní rozměr člověka-postavy, s nímž se lze velice snadno ztotožnit, nebo jeho osud alespoň velmi silně a autenticky prožívat. A že tento MacMillanův přístup k látce je stále svěží a živelný i po čtyřech desetiletích, mohou nyní posoudit i čeští návštěvníci baletního kinopřenosu.

Manon

Královský balet v Londýně: Manon
- záznam představení | Balet o třech dějstvích | 155 min. včetně přestávky
Hudba: Jules Massenet
Choreografie: Kenneth MacMillan
Účinkují:
Manon: Marianela Núñez
Des Grieux: Federico Bonelli
Lescaut: Ricardo Cervera
Orchestr Královské opery diriguje Barry Wordsworth
Sbor Baletu Královské opery

Sezona 2014-15 s Královským baletem v Londýně | kino Radnice

neděle 19. 10. | 16.30 Manon | Jules Massenet | Kenneth MacMillan
neděle 21. 12. | 16.00 | Alenka v říši divů | Joby Talbot | Christopher Wheeldon
neděle 22. 03. | 16.00 | Labutí jezero | Petr Iljič Čajkovskij | Marius Petipa, Lev Ivanov
neděle 10. 05. | 17.00 | Marná opatrnost | Ferdinand Hérold | Frederick Ashton

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Macbeth a Figarova svatba zahájí sezonu přenosů z Metropolitní opery
Souhrnný program kin v Jablonci nad Nisou v říjnu

Diskutujte s námi

Firmy v regionu Jablonec nad Nisou

Naše Jablonecko s.r.o. ( Internetové služby , Firmy ) , ODS Jablonec ( Volby ) , Petr Rubín - REKUPER ( ) , TOP09 Jablonec ( Volby ) , VisionWorks ( Internetové služby , Firmy ) | Další firmy

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.

Kraj zná výsledky ze čtvrtého měření hluku v okolí dolu Turów

Měření hluku, které na schválených lokalitách v obcích Uhelná a Oldřichov na Hranicích provedl Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, se uskutečnilo v období 15. až 22. září 2025, a to vždy v noční době od 22:00 do 6:00. Zároveň došlo k souběžnému měření v souladu s uzavřenou mezivládní dohodou na technickém místě měření umístěném v Polsku, které bylo do monitoringu zařazeno z důvodu lepší identifikace hluku způsobeného provozem těžebních zařízení dolu Turów a jeho odlišení od dalších hluků z pozadí. „Z výsledků čtvrtého letošního měření, které jsou uvedeny bez započtení nejistoty měření (1,8 dB), vyplývá, že po vyloučení rušivých vlivů nedošlo v průběhu měření v dotčeném území k překračování mezní hodnoty pro celonoční hlukovou zátěž (40 dB). Průměrná hodnota akustického tlaku za uvedené měřící období byla na měřicím místě v obci Uhelná - 34,2 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 35,0 dB (v rámci třetího letošního měření byly zjištěny tyto hodnoty: v obci Uhelná - 40,6 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 37,4 dB a oproti předchozímu kolu tak došlo k výraznému snížení hlukové zátěže). V rámci čtvrtého letošního měření zároveň nedošlo k překročení hygienického limitu pro nejhlučnější hodinu L Aeq,1h."