Tip na výlet: Průrva Ploučnice zvaná též Pekelný jícen či Hromová rána

23.12.2019 15:17:24 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: Zprávy | Obce: Liberecký kraj

Mezi vodáky je to vyhlášené místo, za návštěvu však stojí i bez loďky. Průrva Ploučnice se nalézá na Českolipsku a skýtá jedinečný pohled na romantickou partii této řeky vedené soutěskou mezi vysokými pískovcovými skálami.

„Ploučnice a krajina kolem ní, zejména v úseku meandrů, je velice půvabná. Průrva jí dodává ještě jistý nádech tajemství. Určitě je to krásné místo pro návštěvu a procházku, třeba i teď, v nadcházející sváteční dny," uvedla Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Historie tohoto pozoruhodného místa sahá přibližně do 16. století. Tehdy se místní lidé pokusili o stavbu vodní nádrže, která měla sloužit k pohonu železného hamru v Novinách pod Ralskem. Vodní koryto přepažila hráz a řeka byla svedena do skalní rokle zvané Pekelný jícen.

Proto, že okolní pískovcové skály dobře propouští vodu, se ale nádrž nikdy nenaplnila a do hamru se tak voda přiháněla náhonem od Stráže pod Ralskem. Z hamru ani z přádelny, která na jeho místě stávala poté, se nic nedochovalo.

Průrva je dlouhá 150 metrů a výška tunelu činí šest metrů. Ploučnice protéká asi 50 metrů mezi vysokými pískovcovými stěnami a potom se v pravém úhlu vnořuje do tunelu. Krátce nato se objevuje v otevřené propadlině, aby dál pokračovala dlouhým tunelem.

V 19. století k průrvě dokonce vozil místní mlynář za světla loučí návštěvníky, které tento technický zázrak uchvacoval. Nyní je místo známé především mezi vodáky, jimž splouvání Ploučnice při dostatečně vysoké hladině vody zpestřuje.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Polevsko — sklářská obec v Lužických horách
Muzeum v Poniklé zve na místnost faráře i módu první republiky
Hrad Vítkovec u Milčanského rybníka zničila třicetiletá válka
Křížová cesta na Vysokém hřebeni vznikla díky léčivé vodě
Nejkratší tunel v republice? Pekařova brána v Českém ráji
Za skalními reliéfy do Třídomí v Lužických horách
Za rozhledy do Krkonoš. Třeba na vyhlídku na Čertově hoře
Méně známé místo kraje: Juliina vyhlídka u Mimoně
Oldřichovský Špičák láká na pomníček dřevorubce i skalní vyhlídky
Kamenického stezka provede Českým rájem
Švýcarská vyhlídka stojí na základech zaniklého hostince
Semilské turistické slavnosti připomněly 110 let Riegrovy stezky
Krkavčí skála, další z málo známých míst Libereckého kraje
Letos stoupl zájem o hrady Grabštejn a Trosky či zámek Hrubý Rohozec
Malá Skála láká za tajemstvím Pantheonu
Liberecký kraj neznámý: Z hradu Štěpanice zůstaly zbytky paláce a věže
Via ferrata: adrenalinová ochutnávka na Vodní bráně
Méně známé místo v kraji je i skalní hrad Stohánek
Za adrenalinem do jizerských i krkonošských bikeparků
Vyhlídka Terezínka, další méně známé místo Libereckého kraje
Na agroturistiku v Libereckém kraji zve i Statek Zakšín na Kokořínsku
Českým rájem skrz naskrz na koloběžce i na lodi
Rozhledna Járy Cimrmana se nepyšní výškou, ale hloubkou
Méně známé, ale zajímavé místo kraje: Dutý kámen
Méně známá místa kraje: Harrachovská hrobka v Horní Branné
Zřícenina hradu Bradlec u Lomnice: místo, které stojí za návštěvu
Liberecký kraj představuje méně známá místa: Sirný pramen

Diskutujte s námi

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Výkonná rada ODS v Liberci zrušila členství dvěma členům

Výkonná rada ODS v pátek 12. dubna 2024 v návaznosti na závažné pochybnosti a podezření z korupčního jednání v Liberci rozhodla přijatým usnesením o ukončení členství Petru Židkovi a Petru Syrovátkovi. „Petr Židek byl vyzván, aby z věci vyvodil patřičné důsledky, a rezignoval na své funkce, nicméně výzvu odmítl. Ve stejné věci byl Petr Syrovátko vyzván k pozastavení členství. Oba pánové výzev neakceptovali, proto Výkonná rada ODS využila těchto mimořádných nástrojů. Výkonná rada zároveň rozhodla o zrušení Místního sdružení Liberec, čímž došlo k jeho zániku," uvedl tiskový mluvčí ODS Jakub Skyva.

Bobři se vracejí i do českých Krkonoš

Dobré zprávy jsou někdy doprovázeny i jinými, méně radostnými. První doklad (alespoň nám známý) o tom, že se do Krkonoš po několika staletích vrátil největší evropský hlodavec bobr, byl totiž získán v důsledku jeho usmrcení automobilem. Hlodavec byl nalezen na kraji hlavní silnice č. 14 - přímo naproti jezu na Jizeře v Horní Sytové (součást obce Víchová nad Jizerou). Více podrobností