Neznámé palety malířů Jizerských hor

08.05.2011 05:31:02 | Autor: Petr Kumprecht | Rubrika: Kultura | Obce: Jablonecko

Vážená redakce, mezi našimi spoluobčany na Jablonecku se nachází stále dosti obrazů namalovaných německými malíři před rokem 1945. O těchto umělcích se ví stále velmi málo nebo vůbec nic. Snažil jsem se ve svém příspěvku připomenout malíře, jejichž umělecký odkaz je nezpochybnitelný. Mnoho z nich působilo přímo v Jablonci nebo na Jablonecku.

Neznámé palety malířů Jizerských hor

Podmanivá severská krása Jizerských hor zůstávala malíři dlouho opomíjena. Škoda, že vynikající krajinář Wilhelm Riedel (1832 - 1876), polubenský rodák, nenašel svůj hlavní zdroj inspirace v rodném kraji, ale až ve vzdáleném francouzském kraji Barbizon. Přesto i on vytvořil některé obrazy s jizerskohorskou tematikou.

Na své malíře čekaly Jizerské hory až do první poloviny 20. století. Celá plejáda malířů  - krajinářů nalezla tehdy náměty pro svá díla v malebných zákoutích Jizerských hor. Někteří z nich přesáhli regionální úroveň a zařadili se nejen do proudu československého, ale i středoevropského malířství. Nejen to, že se téměř všichni z těchto malířů hlásili k německé národnosti, ale i národnostní výměna obyvatelstva v regionu po druhé světové válce způsobily, že pro většinu z nás jsou jejich jména a díla neznámá, a proto také nedoceněná.

Nejznámější je Franz Jäger

Vůdčí a zakladatelskou osobností novodobé krajinomalby jizerskohorské krajiny se bezesporu stal Wenzel Franz Jäger. (jeho obrazy jsou nyní k vidění v galerii My v Jablonci - pozn. red.)

Narodil se 4. dubna 1861 ve Větrové u Frýdlantu a nic nenaznačovalo, že by se jeho životním posláním stalo malířství. Vystudoval na Učitelském ústavu v Trutnově a v roce 1881 nastoupil na místo učitele v Raspenavě. Asi zásadním obratem v jeho životě byl sňatek s Marií Richterovou, dcerou bohatého raspenavského továrníka v roce 1884.

Umělecké nadání i materiální zabezpečení mu v roce 1891 umožnilo zahájit studium na vídeňské Uměleckoprůmyslové škole, odkud později přešel na vídeňskou Akademii, kde krajinářské školení ukončil v roce 1898. Je to doba, kdy ve Vídni působil Gustav Klimt a jím založený umělecký spolek Vídeňská secese, jehož členem se W. F. Jäger také stal. Gustav Klimt neměl vlastní žáky, ale silně ovlivňoval začínající umělce. Výrazný dekorativní detail nacházíme potom i na obrazech W. F. Jägera. Malířské vzdělání si ještě rozšířil v Německu, v mistrovském ateliéru Adolfa Hölzela v Dachau. Začal vystavovat, v roce 1901 v Mnichově, později v Drážďanech, a také v letech 1905 - 1906 v Praze.

V roce 1902 se vrátil trvale do Raspenavy. Ještě předtím, v roce 1899, nechal továrník Richter pro něho a jeho manželku postavit okázalou secesní vilu, kde si Jäger zřídil ateliér. Vilu, v zahradě mezi krásnými stromy, nalezneme nedaleko odbočky silnice z Raspenavy do Liberce.

V severočeském regionu vystavil větší soubor svých obrazů na památné českoněmecké výstavě v roce 1906. Stal se obdivovaným a vyhledávaným malířem a mnoho jeho obrazů ozdobilo interiéry soukromníků. Jeho díla měla ve svých sbírkách i Moderní galerie v Praze a zejména galerie, muzea a veřejné instituce na Jablonecku a Liberecku. Měl široké publikum, které oceňovalo důvěrné zobrazení jejich rodného kraje, které nepostrádalo místopisné a dokumentární hodnoty.

Zmínili jsme již, pro jeho tvorbu příznačný, výrazný dekorativní detail, umístěný v popředí obrazu; například kmen stromu, žulové skály, jeřabiny. Jägerovy obrazy se vyznačují jasnou barevností, pevnou formou a kompozicí. K osobitosti jeho stylu patří i malba v silných pastózních vrstvách, které prohlubují prostor obrazu.

Umělecká dráha nejlepšího krajináře Jizerských hor, osobnosti, která se zařadila i do kontextu středoevropské malby, se uzavřela v jeho raspenavském ateliéru 8. prosince 1928, kdy byl stižen srdeční mrtvicí.

V roce 1929 uspořádala umělecká skupina Metznerbund Jägerovu velkou posmrtnou soubornou výstavu. Město Raspenava nezapomnělo na svého velkého umělce. Na hřbitově u kostela Nanebevzetí Panny Marie v Raspenavě byl v roce 2002 obnoven a krásně upraven jeho hrob, kde spočinula i jeho manželka Marie. O rok později odhalili před místní základní školou jeho památník.

Krajinář Karl Decker

Za přímého pokračovatele W. F. Jägera je považován, i když o dvě generace mladší, malíř krajinář Karl Decker. Narodil se ve Frýdlantu 18. prosince 1906. Začátky jeho výtvarné dráhy jsou spojeny s Jabloncem nad Nisou a zdejší prestižní uměleckoprůmyslovou školou.

Výrazný malířský talent rozvíjel od roku 1929 na pražské Akademii, kterou absolvoval v roce 1934. Početný soubor kvalitních pláten s náměty Jizerských hor vytvořil již v první polovině 30. let. Od roku 1935 žil Decker jako svobodný umělec v Luhu, který je dnes částí města Raspenavy. Jen krátkou dobu tvůrčího působení v Jizerských horách mu však osud dopřál. Již v roce 1940 ho nacházíme na frontových bojištích a po válce si hledá nový domov na severu Německa.

Možná bychom mohli Deckera označit jako malíře prchavých nálad, bukových lesů, tajemných rašelinných jezírek a romantických lesních zátiší. V roce 2006 mu byl odhalen kamenný památníček na místě, které měl rád, s výhledem na jizerskohorské hřebeny.

Eduard Enzmann

Malířem, kterého rovněž silně ovlivnila tvorba W. F. Jägera, byl Eduard Enzmann (1882 - 1965). Po studiích v Praze (1910 - 1915) se vrací na Jablonecko a od poloviny 20. let minulého století až do konce války žije trvale v osadě Jizerka. Chalupa, kde měl ateliér, stojí dodnes. Mimo olejomaleb zde vytvořil i řadu kreseb a litografií.

Rudolf Prade a další

Mnoho příznivců si našel také malíř Rudolf Prade (1888 - 1944). Žil v Jablonci, věnoval se téměř výhradně krajinomalbě a náměty hledal především v Jizerských horách. Zaujal uvolněnou barevnou malbou a některé jeho obrazy mají dnes i dokumentární hodnotu.

Přehlédnout nelze ani osobité krajinářské dílo Rudolfa Karaska (1895 - 1986) z Jabloneckých Pasek.

Na Uměleckoprůmyslové škole v Jablonci působil malíř a výtečný grafik Richard Fleissner. V kombinaci akvatinty a suché jehly vytvářel grafické listy zvláštní nálady a zádumčivosti.

V daleko neúplném výčtu sudetoněmeckých malířů je třeba připomenout také české krajináře té doby. Josefa Nastoupila (1888 - 1959) a Jaro Berana (1892 - 1962). Zcela neprávem upadá v zapomnění i dílo kreslíře a grafika Viktora Vorlíčka (1909 - 1976). Jeho virtuozní realistické kresby a citlivé lepty jsou dnes často také svědectvím časů minulých.

Severočeské publikum mělo zatím největší možnost seznámit se s díly sudetoněmeckých malířů na menší výstavě Regionální krajinomalby v Městské galerii MY v Jablonci v roce 1997. V paměti návštěvníků jistě utkvěly olejomalby W. F. Jägera „Povoz jedoucí alejí” a „Kryštofovo Údolí”, „Podzimní krajina” Eduarda Enzmanna, „Pohled ze Smědavské hory na Smrk” od Karla Deckera, ale i „Horní Maxov” Rudolfa Prade.

Čtenář Petr Kumprecht, Jablonec nad Nisou

Sdílet s přáteli na facebooku

Diskutujte s námi

Firmy v regionu Jablonecko

Jaroslav Zeman - Senátor PČR ( Senátoři a poslanci ) | Další firmy

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Rok české hudby podpoří kraj téměř osmi sty tisíci korun

Téměř osm set tisíc korun věnuje Liberecký kraj na podporu české hudby: Děje se tak prostřednictvím speciálně zaměřeného dotačního programu 7.11 Rok české hudby. Celkem si pořadatelé kulturních akcí z oblasti klasické hudby rozdělí 769 015 korun. „Liberecký kraj se připojil tímto dotačním programem k oslavám české hudby, které Rok české hudby přináší. Jsem ráda, že v kraji vznikají kvalitní hudební projekty, které si podporu zaslouží a přinesou posluchačům a divákům radost a krásný kulturní zážitek," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Výkonná rada ODS v Liberci zrušila členství dvěma členům

Výkonná rada ODS v pátek 12. dubna 2024 v návaznosti na závažné pochybnosti a podezření z korupčního jednání v Liberci rozhodla přijatým usnesením o ukončení členství Petru Židkovi a Petru Syrovátkovi. „Petr Židek byl vyzván, aby z věci vyvodil patřičné důsledky, a rezignoval na své funkce, nicméně výzvu odmítl. Ve stejné věci byl Petr Syrovátko vyzván k pozastavení členství. Oba pánové výzev neakceptovali, proto Výkonná rada ODS využila těchto mimořádných nástrojů. Výkonná rada zároveň rozhodla o zrušení Místního sdružení Liberec, čímž došlo k jeho zániku," uvedl tiskový mluvčí ODS Jakub Skyva.